Běhejte a vydělávejte - Skvělá aplikace - doporučte ji ostatním vydělejte provize

Maratonský běh

Tento článek je o maratonském běhu. O českém filmu pojednává článek Maratón (film).

Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km, druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her. Slovo maraton se též obecně používá pro označení dlouhých a vytrvalostně náročných akcí sportovního i jiného charakteru.

Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés (někteří uvádí jméno Diomedón), který měl údajně po bitvě u Marathonu, datované historiky na 12. září 490 př. n. l., nést zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do Athén a tam se slovy „Νενικήκαμεν“ – „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel.

Umělec Luc-Olivier Merson malbou znázornil běžce ohlašujícího lidem Athén vítězství bitvy u Maratonu

Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po marathonské bitvě, však tuto událost s marathonským běžcem vůbec nepřipomíná. Naopak se zmiňuje o výkonu běžce Feidippida, vyslaného nedlouho před rozhodujícím střetnutím z Athén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc. Do cíle, vzdáleného 1240 stadií (240 km) tehdy Feidippidés dorazil již následujícího dne, kdy přinesl obratem domů zprávu, že Sparťané nemohou z náboženských důvodů vyrazit na pomoc dříve, než za několik dní skončí svátky na počest boha Apollóna Karneia.

První písemná zmínka o poslovi z Marathonu do Athén se objevuje až na konci 1. století n. l. u Plútarcha, který připisuje běh do Athén muži jménem Thersippos nebo Euklés. O sto let později jmenuje Lúkiános jako marathonského běžce jistého Filippida. Protože se zdá velmi nepravděpodobné, že by téměř současník Hérodotos tak zajímavou epizodu ve svém díle pominul, lze předpokládat, že příběh o běžci z Marathónu do Athén si vytvořila až fantazie autorů, žijících o několik století později. Ani historický Feidippidés však nezůstává zapomenut, od roku 1983 se na jeho počest každoročně v září koná Spartathlon, 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty.

Fotografie Burtona Holmese s popisem: "1896: Tři atleti trénují na Olympijský maraton v Athénách"

V 19. století, které bylo dobou romantického obdivu ke starověkému Řecku, byla mezi vzdělanci populární i pověst o maratonském běžci. Anglický básník Robert Browning ji například roku 1879 ztvárnil v básni Feidippidés. S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel jako první francouzský filolog Michel Bréal, na něhož hluboce zapůsobila návštěva památných míst v Řecku. Seznámil s tímto nápadem svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu připravovaných olympijských her. Po několika zkušebních kvalifikačních bězích se první maratonský závod uskutečnil v rámci programu I. olympijských her na přibližně původní trati z Marathonu do Athén 10. dubna 1896. Vítěz prvního Olympijského maratonu pořádaného 10. dubna 1896 (jednalo se pouze o závod mužů) byl Spyridon Louis, řecký nosič vody, jež dosáhl času 2 hodiny, 58 minut a 50 sekund. Maraton pořádaný na Letních olympijských hrách v roce 2004 se běžel na původní trati z Maratónu do Athén, se zakončením na Panathénském stadionu, dějišti Olympijských her v roce 1896.

První oficiální maraton na českém území byl pak uspořádán 25. října 1908 na trati Smíchov – Dobříš[3]. Zúčastnilo se jej 6 závodníků.

Běžci během Pražského mezinárodního maratonu v roce 2010

K nejznámějším a největším maratonským běhům současné doby patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, v New Yorku, v Chicagu, v Londýně a v Berlíně. V Česku je v současnosti nejznámější Pražský mezinárodní maraton, založený v roce 1995. Další maraton se však běhá v pražské Stromovce již od roku 1963. Na Slovensku je nejpopulárnější Mezinárodní maraton míru v Košicích, založený již v roce 1924, krátce po olympijských hrách v Paříži. Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek, který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 2:23:03 (běžel jej tehdy poprvé v životě); v roce 1956 v Melbourne byl šestý. Naším nejlepším maratoncem v 21. století je Róbert Štefko – v roce 2004 v čase 2:12:35.

Ženský maraton

Ženský maraton se poprvé běžel v roce 1984 na Letních olympijských hrách v Los Angeles. Zvítězila Joana Benoitová z USA s časem 2 hodiny, 24 minut a 52 sekund.

Po dlouho dobu poté, co byl Olympijský maraton součástí Olympijských her, neexistovaly ženské závody na dlouhou trať. I když několik žen běhalo maratonskou vzdálenost, tak nebyly zařazeny do oficiálních výsledků. Marie-Louise Ledru byla první žena, která oficiálně absolvovala maraton, v roce 1918 dosáhla na čas 5 hodin a 40 minut[4] a umístila se na 38. místě[5]. Miroslava Bínová v Úpicích září roku 1952 dokončila maratonskou vzdálenost v čase 4:35:00 v rámci rabořického závodu.[6][7] Arlen Pieperová byla první ženou, která oficiálně dokončila maraton v USA, když tuto trať zaběhla na Pikes Peak Maratonu v Manitou Springs v Coloradu v roce 1959.[8][9] Kathrine Switzer byla první ženou, která běžela Bostonský maraton se závodním číslem.[10] I když prošla vstupním procesem, po odhalení chyby byla obviněna za hrubé porušení pravidel a byla stíhána.[11] Bobbi Gibb jako první v roce 1966 uběhla celý Bostonský maraton, a později byla prohlášena organizátory za vítěze v ženské kategorii v tomto roce, stejně jak v roce 1967 a 1968.[12]

Stalo se tradicí, že mužský Olympijský maraton je poslední událostí atletického rozvrhu a běží se poslední den Olympijských her.[13] V poslední době jsou za maraton udělovány medaile během závěrečného ceremoniálu (včetně roku 2012 a 2016). Po mnoho let maratonský běh končil uvnitř olympijského stadionu; nicméně na Letních olympijských hrách v roce 2012 startoval a končil na ulici The Mall v Londýně, a na Letních olympijských hrách v roce 2016 na Sambódromo, místě pro pozorování karnevalů.

Zdroj: wikipedia.org